Lovkyně upírů
Prolog „Lovče Aurelius přestup,” vyzval naši hlavní hrdinku nejvyšší kněz z cechu lovců nadpřirozených potvor. Dívka uposlechla. Dav před ni rozcházel, ladně prošla mezi ostatními lovci a lovkyněmi. Není divu. Aurelii všichni znali jako milou, ale ráznou dívku. A když na to přišlo uměla být i tvrdá. Činilo to z ní perfektního lovce. Ale jednu chybu měla, jedná se o její tvrdohlavost a to že si ráda dělá věci po svém. Za to taky byla velmi často zpráskaná jako pes. Přesto si ji vybírali na složité úkoly. Když byla skoro ve přední pohodila hlavou a svým dlouhým copem pleskla ženu stojící ženu v přední řadě přes tvář. Ta po ní vrhla vražedný výraz ale jakmile si uvědomila, že se jedná o Aurelii poslušně sklopila hlavu. A dělala mrtvého brouka. „Co chceš?!” prskla Aurelie po nejvyšším knězi. A samolibě se ušklíbla „Trochu pokory děvče, máš štěstí že tě potřebujeme zdravou,” konec věty dodal nebezpečně. Všichni lovci přihlíželi jako přimrazení. Nikdo v sektě se k nejvyššímu kněží ta
