Laurelia 0

 

Prolog

 Laurelia byla od malá jiná, je to totiž čarodějka. Ale v její vesnici nikdo o tom nevěděl, kromě jejich rodičů a to z dobrého důvodu. 

Lidé ve vesnici byli  silně věřící, hned by malou Laurelii Awanovou upálili. Milovala zvířátka a ony zas ji. Chránili ji a ona je. A ovládala přírodní živly. Stačilo ji mávnout rukou určitým směrem a vítr ji hned následoval. 

Zrovna šla lesem do školy, když potkala uslyšela bolestné skučení. Vydala se za ním. Byla zvědavá velice. A hruď jakoby ji tlačil kámen. Nervózně šla za tím zvukem. Došla na místo a na malinkatý moment ztuhla. Byla tam liška s pacičkou v pastičce. Zkučela bolestí. Malá Laurelia se k ní hned vydala. Liška se jí lekla a chtěla utéct. Ale nešlo to a místo toho si ještě více způsobila bolest. „Neboj se lištičko,” zašeptala k ní Laurelia. Klekla si k ní a položila ji opatrně ruku na pacičku. Liška se uklidnila. A nechala dívku ať ji z toho osvobodí. To Laurelia taky udělala. Liška se ji uctivě poklonila. Laurelia se usmála a položila svoji ruku na poraněnou packu lišky. Pod její rukou se objevila velká záře. A když ustala pacička lišky byla zdravá. „Děkuji.” řekla liška. „Rádo se stalo.” odpověděla ji v mysli Laurelia. „Ty mě slyšíš?” zeptala se liška udiveně. „Ano.” odpověděla dívka a usmála se. 

„A teď už radši běž, než nás někdo uvidí.”pověděla ji klidně liška.

„Já vím, budou si myslet, že jsem čarodějnice,” řekla naštvaně a zároveň smutně Laurelia.

Liška pokývala hlavou. A utekla. 

Dívka tedy pokračovala v cestě do školy. Ale to netušila, že jí sleduje úlisný Avron, který čeká až udělá něco divného, aby ji mohl prohlásit za čarodějnicí a zbavit se jí. A být nejlepší ve třídě. Ve všem. 

Ve škole se usadila do lavice a čekala na příchod učitelky. 

Když přišla Avron hned běžel za ni. Laurelia měla špatný pocit. Ale učitelka prosadila Avrona si sednout a začala s výkladem. Pak byla přestávka a Laurelia zabořila nos do pohádkové knihy. Ostaní děti povykovali. Laurelia si jich však nevšímala a v klidu si četla. Dokud ji knížku nevytrhl rukou Avron. A začal z ní trhat stránky. „Co to děláš!” zarvala rozčíleně Laurelia a její oči zčervenaly. A její dlaně vzplanuly. „Čarodějnice!” zařval Avron. Laurelia se tím probrala ze svého vzteku a rozhlédla se po třídě. Byl kolem ni utvořeny kroužek vyděšených dětí. A všimla si, že učitelka je také přítomna.