Syn pána zla 1

 


 

Kapitola 1

Co že jsem?!

   Černovlasý kluk seděl ve svém pokoji v sirotčinci a kreslil svoje výjevy ze snu. 


   Když někdo zaklepal na dveře. Zamručel a šel otevřít, obával se že ho bude čekat zase další trest, protože neustále zlobil.  


     Otevřel dveře a za nimi starý pán, kterého nepoznával. A byl zvláštně oblečen. Jako nějaký cvok. 


  Arkon polkl a podíval se mu do očí. Bál se. 

„Ty jsi Akron Ryddle?” optal ten starý pán.


„Ano.” odpověděl nervózně. 


„Mám tady pro tebe tohle,” vytáhl dopis. „Myslel jsem, že to bude lepší doručit osobně. A odpovědět ti na pár nejasností.” řekl a podal mu ho. 


Chlapec ustoupil a starý pán vešel. 

„Mimochodem jsem Albus Persival Wulfric Brumbál.” představil se. „A jsem ředitelem školy Čar a Kouzel v Bradavicích.”


„Čar a kouzel?” zeptal se Akron zmateně. 


„Ano.” odpověděl  Albus. 


„Ale jak to je možné vždyť kouzla neexistují.” řekl Akron. 


„Copak si někdy neudělal něco divného nebo se nedělo něco kolem tebe?” zeptal se. 


„No…” Akron se zamyslel….„ano.” řekl nakonec. „Seslal jsem blesky na děti, které mě naštvaly.” svěřil se. 


Albus se pousmál a v očích mu zajiskřilo. Když viděl,  že se chlapec chce na něco zeptať 

„Ale teď žádné otázky, teď čti,” podal mu dopis.


Akron si ho přečetl. A nemohl uvěřit svým očím. „Je to pravda?” zeptal se.

Albus přikývl.


 „Ale kde ty všechny zvláštní věci seženu?” zeptal se s otázkou v očích.


„Na Příčné ulici.”


„A ta je kde?” zeptal se. 


„V Londýně, profesor Severus Snape tě tam zavede.” odpověděl Albus. 


Akron přikývl. „A ještě mám jednu otázku,”řekl. 


„Ptej se,” vyzval ho Albus.


„Kdo byli moji rodiče,” padla palčivá otázka. 


„Tvoje matka byla úžasná čarodějka, byla v Havraspáru, to jedna z kolejí v Bradavic.” vysvětlil Albus. „Tvoje matka se jmenovala Lien Avnoir.”


„A otec?” 


„Se jmenoval Tom Raddle, byl to silný kouzelník. Ale celý svět ho zná pod jménem Lord Voldemort, jako největšího černokoupzelníka, Pána Zla, je již po smrti i s tvoji matkou.”


„Můj otec je….byl zlý?”


„Ano chlapče.” řekl Albus. 


„Takže já….budu taky takový?” optal se a roztřásl se mu spodní ret. 


Albus se na něj přívětivě usmál. „To záleží na tobě, ale já myslím, že ne.” 


Akron se uklidnil a přikývl.


Albus se zvedl a řekl.„Tak já už budu muset jít. 

Komentáře